“Jóga je jednoduchá a je opravdu pro všechny, složitou a komplikovanou si ji děláme pouze my sami.”
Aštánga jóga je jógou dechu.
Aštánga jóga je ucelený systém několika sérií, které se učí postupně, dle vašich možností, omezení, síly, flexibility.
Je jedním z mála jógových směrů, který učí vlastní pravidelné jógové praxi (získáte návod jak sami odcvičit bezpečně sérii cviků, bez vedení učitele, jak navazovat kombinovat ásány a série a dává vám to obrovskou svobodu, nezávislost, volnost).
V ashtanze je sled pozic přesně dán a my plynule přecházíme z pozice do pozice vedeni vlastním dechem, a postupně se praxe stává meditací v pohybu. Tak jak já ji vnímám, by měla navodit rovnováhu (fyzickou, psychickou), harmonii, pocit pohody.
Aštanga a její pravidelná praxe nás učí VŠÍMAVOSTI, vnímání sebe a svého těla, poznáváním jeho limitů, nekomfortních zón. Každodenní praxí a stejnou sestavou, i tím, že se pozice opakují a jsou v podstatě stejné nám dává možnost všímat si každodenních posunů, rozdílů, změn. Každý jsme jiný, máme jiné těla a každý máme za sebou jiný životní příběh, jiné pohybové nadání, jinou cestu. Kouzelné je, že jógu můžeme dělat úplně všichni a jde jen o hledání způsobů a variant. V ashtanga józe je řád, který, když jej pochopíme, nám dává spoustu možností a variant, a také nám dává obrovskou svobodu.
První série neboli Yoga Chikitsa – léčí, uzdravuje, fyzické tělo, buduje sílu a flexibilitu
Druhá série neboli Nadi Shodhana – čistí nervový systém, pracuje více na jemnohmotné úrovni, emocích
Třetí až šestá série neboli Sthira Bhaga – božská stabilita
Většina z nás kombinuje po celý svůj život 1. a 2. sérii v různých variantách a obměnách. Jsem přesvědčená, že je velmi důležité nezůstat pouze u 1. série, jak se bohužel často děje, nečekat až zvládnu pozice jedničky perfektně. Neboť první série je více předklonová a druhá více záklonová, ale co je důležité je, že série tak, jak je vnímám jsou jako jing a jang, jako dvě strany téže mince, jedna bez druhé nemůže fungovat, ale zároveň jedna druhou může podpořit a dohromady utvořit harmonický, rovnovážný celek.
Často se děje i to, že když přidáme druhou sérii tak se nám první zjemní, nastane posun, progres, ale zároveň se nám prní série stane takovým přístavem, bezpečnou náručí kam se budeme vracet v období změn, nejistot, nemocí.
Druhou sérii přidáváme v podstatě hned, co se naučíte první a tím nemyslím, že dokonale zvládnete všechny pozice, ale pamatujete si sled ásan, máte své varianty pozicí a praxi i doma. A klidně to může být i po třech měsících praxe jedničky.
Je pro mě důležité, aby se v józe, učení neobjevoval dogmatismus, protože ten ničí vše i to co bylo myšleno dobře jako cesta k harmonii. Vždy se snažím lidem ukázat cestu, varianty, že to jde i bez musismu, v lehkosti, radosti a hlavně, že to co funguje a dělá to kouzlo je DECH. Ale příjde mi, že jak je to jednoduché ne všichni tomu věří a dávají mu pozornost. Ale jóga je opravdu jednoduché, složitost si tam přidáváme pouze my sami.
V józe dáváme pozornost dechu, dech vede energii tělem a v těle se děje – uděje změna. A řekla bych, že v tom je zachyceno vše. A ano jóga je opravdu pro každého.
Téma každodenní praxe aštánga jógy – ano je nějaké doporučení praktikovat jógu 6+1 (tedy šest dní jógová praxe a jeden den mít volno). Nicméně já bych si dovolila opravit toto doporučení “měj praxi tak často jak můžeš, užívej si ji, měj z ní radost, ale nevyčítej si když ji nemáš a praxe je i pět minut na podložce”. Je zvláštní, zajímavé, možná i smutné, když se z něčeho stane dogma, strašák, „musismus“ a ještě smutnější je, když se to děje v józe.
Pro mě je jóga něco co mi pomáhá, aby mé tělo fungovalo, aby má mysl byla klidná a já se cítila dobře, hezky propojeně. A i má praxe jógy je jemná, takové maminčino pohlazení, na těle i na duši. Někdy může být i silovým vybitím, když potřebuji. Ale 100% je nenucená, nestresující a přináší mi radost. Maximálně se někdy stane, že se chytá mé ego.
Pracuji s lidmi od jiných lektorů, kteří ztratili chuť praktikovat, nebo mají strach, stres z praxe, mají pocit, že pokud nemají pravidelnou praxi a neodcvičí celou sérii, tak to nemá cenu nebo mají pocit, že když neudělají pozici podle obrázku, že je to špatně. A raději necvičí vůbec a roste v nich pocit zmaru. Pocit, že nejsou dost dobří a často i od jógy odejdou.
Kam jde pozornost, tam jde energie, tam se děje změna.
Za mě je to škoda. Stačí jim ukázat trošku jiný úhel pohledu, já jako učitel se potřebuji vcítit do situace daného člověka. Jinou praxi bude mít máma tří malých dětí, jinou 20 letý klučina, jinou 80 letá babička, úplně jinou člověk v řídící pozici a opět jinou člověk se zraněním.
Také budu jinak přistupovat k člověku jehož zadáním bude zklidnění, psychická vyrovnanost, jinak k člověku co chce získat sílu, jinak k člověku co má kolem spoustu stresových faktorů a tak dále. Když vidím, že je člověk zkrácený třese se v pozicích, má stažený výraz v obličeji, pomůžu mu najít jemnější příjemnější pozici, ukážu mu, že má poslouchat dech, pokud je na pochybách zda je v pozici správně. Dech nám řekne vše, je to jednoduché. Je to náš největší učitel.
společné hledání cesty
Když příjdete ke mě na mysore začínám jej otázkou “jaké je zadání pro mě, jaké je očekávání?” Také pokud už máte vlastní praxi, zajímá mě jak se cítíte při po praxi, s čím vám můžu pomoci. A pak hledáme variantu pro vás aby jóga fungovala, léčila, pomáhala a aby jste měli chuť se postavit na podložku a dělala vám radost, pohodu, klid v duši a mysli.
I lidé nemocní, slabí, po úrazech, po kovidu můžou praktikovat jógu. A je úplně jedno jak výsledná pozice vypadá, důležité je co je to za ní. Důležité je, že pravidelným opakováním se pro tělo sebetěžší pozice stává příjemným zastavením, bytím, časem kde nádech střídá výdech, mysl se tiší a my můžeme jen BÝT. Je to proces poznání sám sebe. Přes fyzické pozice se učíme naslouchat svému tělu, jeho limitům, respektovat je neubližovat si a pak se dostáváme hlouběji a otvírá se nám kouzelná vnitřní krajina nás samotných.
Předávám jógu v malých skupinkách.
Ke každému přistupuji s láskou, úctou a respektem k němu, jeho jedinečnému tělu a jeho možnostem.
Klid, jemnost, úcta, pohlazení, jednoduchost jsou definice, které provází mé učení a samozřejmě smích a lehkost.